• Uživatel
• Objednávka: žádné zboží

• Obchod
• O nás
• O konopí
• O výrobcích
• Obchodní podmínky
• Reklamační řád
• Jak nakupovat
• Vzkazy
• Kontakty

Historie

Konopí má svůj původ pravděpodobně na západních svazích Himalájí a Kašmíru, odkud se dostalo do kolébky asijské civilizace Číny a je jednou z nejstarších kulturních rostlin, která se využívá 12 000 let. Semena konopí se našla v řadě neolitických nalezišť. Zřejmě rostlo jako plevel v okolí neolitických osad a později zdomácnělo. Pro to mluví fakt, že konopí je nitrofilní rostlinou, a tedy rostlo na místech bohatých na organický dusík produkovaný zvířaty a lidmi v okolí osad. Pro konopí rostoucí jako plevel tak mohly být vytvořeny zcela ideální předpoklady k jeho zdomácnění.

Lze předpokládat, že první užití konopí bylo pojídání semen, která mají vynikající nutriční hodnotu, jako topivo a teprve později bylo využíváno jako zdroj vlákna a léčebný prostředek. Konopí se možná zasloužilo i o vznik tak zásadně důležitého prvku civilizace lidstva, jakým je zemědělství, protože bylo pravděpodobně úplně první pěstovanou plodinou v dávných lidských sídlištích.

Konopí se využívalo pro výrobu vlákna, provazů, tkaniny a později byl v Číně objeven způsob, jak vyrábět z konopných vláken papír.

Při využívání konopí naši předkové zákonitě museli objevit jeho tlumivé účinky proti bolesti, extatické a psychotropní účinky, a to pravděpodobně při využívání k topení, a tak jej začali prokazatelně i kouřit minimálně již 2 700 let př. n. l. v Číně a Indii.

První zmínky o terapeutickém využití konopí pocházejí z doby čínského císaře Šennunga, který jej před pěti tisíci lety doporučoval k léčení revmatických bolestí, malárie, zácpy atd. Konopí bylo díky svým vlastnostem ceněné více než ostatní bylinné léky. Ve středověku a v lidovém lékařství mnoha zemí byly známé "antibiotické" a "analgetické" vlastnosti konopí.

Používání konopí se těšilo značné oblibě i v lidovém léčitelství starověké Indie. Lidé věřili, že konopí oživuje mysl, prodlužuje život, zbystřuje úsudek, snižuje horečky a léčí nespavost a úplavici.

Pěstování a využívání konopí se postupně šířilo přes Indii, Persii (Irán), Malou Asii až do Afriky. V Africe, zvláště pak v Egyptě, se využívalo konopí jako léčivý prostředek, k různým náboženským obřadům a k průmyslovým účelům. Rovněž se používalo k trhání kamene.

Konopí se dostalo do Evropy zřejmě ze dvou směrů. Severní cesta vedla z jižního Ruska přes Litvu do severního Německa, Švédska, Holandska a Anglie. Touto cestou se vytvořily nízké typy severských konopí. Druhá cesta vedla (díky Skytům) z Persie po břehu Kaspického moře přes Tádžikistán do Řecka, Itálie, jižní Francie a odtud do střední a západní Evropy. Pylové analýzy zařazují domestikaci konopí v Evropě do roku 500 - 400 př. n. l. v Norsku, Anglii a Německu (v roce 1896 byly na urnovém pohřebiště v jedné urně nalezena semena a listy konopné rostliny - braniborská oblast poblíž osady Fleckens Wilmersdorf). V oblasti Stuttgartu se z této doby našlo konopné vlákno a látka. Existuje záznam, že v roce 270 p. n. l. král Syrakůz nakupoval v Galii konopí na lanoví pro své lodě.

Keltové v oblasti dnešní Marseille vyváželi konopné provazy a koudele do celého Středomoří. Z četných nálezů dýmek je usuzováno, že Keltové věděli i o využití konopí jako látky měnící vědomí.

Řecký historik „otec dějepisu“ Hérodotos - Ηρόδοτος (*484 - †425 př. n. l.) popisuje ve své čtvrté knize (Histories apodexis) lázně výbojných kočovných Skythů v 5. stol. př. n. l., kteří z Kavkazu pronikali na východ a západ.

Hérodot používal pro konopí název κάνναβις (cannabis), který převzal od Skytů. Původ slova je nejasný a kořen slova může pocházet z jazyka skytského nebo ze staré ugrofinštiny, ale je možné, že pochází od Asyřanů (qunnab) nebo Chaldejců (kanbun).

Asyřané qunnabu používali v 9. století př. n. l. jako kadidlo. Hebrejsko-aramejské slovo pro „kanabis“ bylo kâneh bôsm (kaneh bosém), které později zkrátili do hebrejské formy qannabbôs (cannabos). Toto slovo se pak stalo synonymem v latině pro vysoké rostliny (canna znamená v latině rákos nebo třtina).

V hebrejské bibli jsou zmínky o konopí v Exodu 30:23 - 26, kde Bůh poroučí Mojžíši vyrobit svatý olej z myrhy, skořice, kanabisu (kâneh bôsm), skořicovníku čínského (cassie), olivového oleje, a namazat archu úmluvy a svatostánek. Hebrejská Bible se zmiňuje o konopí vícekrát, a to v Proroctví Ezechiele proroka 27:19 a Píseň Šalamounova 4:14. Někteří autoři uvádějí, že o konopí se rovněž hovoří v Proroctví Izaiáše proroka 43:24 Jeremiáši 6:20.

Že staří Řekové a Římané znali omamné vlastnosti konopí, se dozvídáme ze spisů řeckého filozofa Demokrita, kde uvádí, že Řekové konopí občas pili s vínem a myrhou a že tento nápoj navozoval jasnovidné stavy. Řecký lékař a filozof Galénos (*129 - †199 n. l.) uvádí, že podle některých obyčejů se konopí podávalo hostům pro obveselení.

Římský úředník a historik Plinius Starší (*23 - †79 n. l.) pojmenovává rostlinu „Cannabis sativa“ (canna znamená v latině rákos nebo třtina, sativa znamená latinsky setá, ve významu „kulturní“, „pěstovaná“) a popisuje způsoby přípravy a různé stupně kvality konopného vlákna, rovněž rozmanité lékařské využití.

Ve 13. století se dostalo do Evropy umění výroby papíru z konopných vláken. Na plátna „canvas“ (od Cannabis) malovali renesanční malíři. Benátské obrazy z počátku 16. století malované na hrubém neběleném konopném plátně patří k nejstarším obrazům na plátně.

Rozmach pěstování konopí nastal v 17. století. Například v Německu bylo konopí pěstováno na 152 000 ha a ve Francii v polovině 18. století na 324 000 ha.

V této době tvořil konopný průmysl jednu ze stěžejních (strategických) oblastí zemědělství i průmyslu. V druhé polovině 18. a začátkem 19. století nakupuje Británie 80 % konopí z Ruska a britské námořnictvo a světový zámořský obchod je tak odkázán na ruské konopí, protože z konopí se vyráběly provazy a plachty.

K vybavení jednoho trojstěžníku bylo zapotřebí přibližně 60 000 kg konopí. Pravděpodobně jedním z hlavních důvodů katastrofálního tažení Napoleona do Ruska roku 1812 - 1813 bylo ruské konopí, tajně dodávané do Británie.

V roce 1737 popsal a zařadil Cannabis sativa L. švédský botanik Carl von Linné (*1707 - †1778), v roce 1783 popsal a zařadil Cannabis indica (Lam.) francouzský přírodovědec Jean-Baptiste Pierre Antoine de Monet, Chevalier de Lamarck a v roce 1924 popsal a zařadil Cannabis ruderalis ruský botanik Janischewsky.

Do Ameriky se konopí dostalo dávno před Kryštofem Kolumbem, a to díky ptákům a je velice pravděpodobné, že okolo roku 1 100 n. l. (± 100 let) i s prvními objeviteli Ameriky Vikingy, kteří na svých lodích „langskipech“ a „knarrech“, používali plachty, lana z konopí. Tento fakt není doložen, ale jedině konopné plachty a konopná lana nehnijí ve styku se slanou mořskou vodou. Při cestách vozili s sebou i různá semena, takže není vyloučeno, že i semena konopí, která jsou velice výživná.

Podruhé konopí přeplulo o pár set let později s Kryštofem Kolumbem, resp. výrobky z konopí (oblečení, plachtovina).

V Severní Americe konopí „hemp“ (název pochází ze staroanglického jména haenep, které vzniklo z řeckého κάνναβις posunem souhlásek podle Grimmova pravidla) začali pěstovat angličtí osadníci v britských koloniích (Jamestown - Virginie 1611, Massachusetts 1631 a Connecticut 1632). Bylo pro ně nenahraditelnou rostlinou, z které měli oděvy, vlajky, vaky na potraviny, provazy (oprátky), papír, olej na svícení a kovbojská lasa. První džíny vyrobené z konopné plachty Levi Straussem pro jejich trvanlivost a pevnost nosili zlatokopové v době zlaté horečky.

Pěstování konopí především pro Anglii bylo před zahájením americké revoluce za nezávislost subvencováno. Farmáři ve Virginii, kteří rostlinu nepěstovali, byli dokonce penalizováni. Odhaduje se, že v době americké revoluce byla polovina oděvů utkána z konopí.

S koncem války za nezávislost přišel pokles zájmu o pěstování konopí, protože zrušením otroctví (1865) přišli farmáři o levnou práci otroků. Již předtím ale dal ránu pěstování konopí vynález „odzrňovacího stroje“ (Cotton gin), který postavil pěstování bavlny do ekonomicky výhodnějšího postavení před lnem a konopím.

Ke konci 19. století docházelo k útlumu pěstování konopí z důvodu nástupu parních lodí, které nepotřebovaly plachty a také proto, že neexistoval mechanizovaný sběr, takže nemohlo konkurovat lnu a bavlně. V této době se využívalo pro výrobu 25 % objemu stonku (vlákno). Vnitřní části stonku (pazdeří) se pálily na polích jako odpad.

Od 50. let 19. století bylo indické konopí zařazeno do Lékopisů Spojených států. Po roce 1890 z konopí začaly vyrábět přípravky ve formě extraktů, tinktur a pastilek také velké farmaceutické společnosti, jako například Eli Lilly & Co. a Parke, Davis & Co. Byly značně oblíbené, protože v té době byly v podstatě jedním z mála prostředků tehdejší medicíny proti nemocem.

Úspěch konopných léčiv ale netrval dlouho. V prvních letech 20. století farmaceutické firmy vyvinuly nová léčiva. Protože THC není rozpustný ve vodě, nahrazoval kannabis při léčbě bolesti morfin, který bylo možné podávat i intravenózně. Na trh vstoupily snadno získatelné syntetické přípravky, u nichž se mnohem snadněji dosahovalo stejného a standardního účinku. Proto byly pro lékaře vhodnější, ačkoli s nimi nebylo dosahováno takových blahodárných účinků jako s konopím a mající nežádoucí vedlejší (často poškozující) účinky.

V roce 1916 si vynálezce, německý přistěhovalec Georg W. Schlichten dal v USA patentovat „dekortikační zařízení“ (decorticating), které umožňovalo úsporné oddělování dlouhých konopných vláken od krátkých. Toto zařízení pravděpodobně mohlo znamenat naprostou revoluci v efektivitě zpracování konopí pro technické účely. Konopí bylo na nejlepší cestě, jak se stát nejvýznamnější složkou amerického a posléze i světového hospodářství.

Slibná perspektiva rozvoje konopného zemědělství a průmyslu v USA v 30. letech minulého století padla za oběť protidrogové náladě, při tom pár let zpátky bylo konopí oslavováno jako „miliardová plodina“, avšak již tehdy byla trnem v oku jiných zájmových skupin. Zájem na vyřazení konopí z trhu měli především mocní američtí průmyslníci v čele s chemickým koncernem Du Pont (uvádí na trh v roce 1938 Nylon) a tiskovým magnátem Randalphem Hearstem. Své zájmy chránila část farmaceutického průmyslu.V srpnu roku 1937 bylo ve čtyřiceti šesti ze čtyřiceti osmi států Unie konopí zákonem „Marihuana Tax Act“ zdaněno a jeho pěstování se stávalo pro farmáře stále méně atraktivním.

Pěstování "technického konopí" v USA dostalo nový podnět za 2. světové války, kdy byly dodávky „manilského konopí“ (Musa textilis) z Manily a Filipín do USA zablokovány Japonci a „Marihuanový daňový zákon“ a jeho strůjce, Harry J. Anslinger, museli jít stranou. V roce 1942 se rozjela velká kampaň „Konopím k vítězství“.

V rámci tohoto programu bylo v roce 1943 ve 30 státech na středozápadě osázeno 59 200 ha země konopím. Všechny stany a krycí plachty na bojové technice byly vyrobeny z konopí. Po skončení druhé světové války nastalo druhé "horlivé" úsilí mýcení konopí.

Konopí se jako hospodářská plodina pěstovalo v Čechách a na Slovensku již ve středověku a z této doby pocházejí také místní jména „Konopná“, „Konopiště“, „Konopník“ a lidové písničky a říkanky o konopí.

V 18. století se pěstovalo na poddanských hospodářstvích a panských statcích, a to především pro vlastní potřebu, jen část se dostávala na trh. Pěstovalo se jednak pro dlouhá pevná vlákna odolná proti vlhku a hnilobě, a jednak pro olejnatá semena.

V této době se konopí zpracovávalo především po domácku. Pomalým rozvojem zpracovatelského průmyslu a nahrazováním konopí lacinějšími surovinami došlo k úpadku pěstování.

V Československu se konopí pěstovalo pro technické účely po celou dobu existence. Po roce 1945 pěstování konopí v malovýrobě a jeho domácí zpracování zaniklo. Začalo se pěstovat pro potřeby nově vybudovaných průmyslových kapacit. Z konopí se vyráběly provazy, provázky, pucvol a pytle.

Pokus o průmyslové pěstování konopí skončil v padesátých letech z důvodů dodávek konopných vláken z bývalého Sovětského svazu. Pěstování bylo zachováno na Slovensku. Po roce 1970 se pěstování omezilo pouze na Západoslovenský kraj a v ostatních okresech byl úplný zákaz pěstování.

Pěstování a šlechtění konopí bylo v roce 1988 definitivně zastaveno, což souviselo s mezinárodními dohodami.

V letech 1996 - 1998 proběhlo pokusné pěstování konopí v České republice a v roce 1999 byl zákaz pěstování zrušen a na ověřovacích plochách byly zkušebně pěstovány dvě povolené odrůdy.

V současné době se pro potřeby průmyslu k nám dovážejí přírodní vlákna konopí v množství odpovídajícím pěstební výměře 5 000 až 10 000 ha. V době, kdy čeští zemědělci řeší co pěstovat, je to velká národohospodářská škoda. Vlivem nadprodukce tradičních plodin a také díky poklesu pícnin v osevním postupu se zvětšil prostor pro technické plodiny a alternativní využití běžných plodin.

Základní údaje o konopí

Používané názvy

Uvedené názvy jsou buďto názvem pro celou rostlinu, některé již pojmenovávají produkty, některé znamenají oboje.

Česky: Mariána, Marihuana, Marijánka, Maruška, Tráva, Konopice, Konopě, Penák, Pěnek, Pěnka, Pramen štěstí, Tabák smíchu, Zelí, Hašiš.

V jiných jazycích:

Název rostliny: Ma (čísky), hanf (německy), chanvre (francouzsky), canapa (italsky), hemp (anglicky - USA, VB), majaku (japonsky), konoplja (starobalsky), kanaâpês (litevsky), kenab (persky), qunnabu (asyrsky), kanbun (chaldejsky), kâneh bôsm (hebrejsko-aramejsky), qannabbôs (hebrejsky), habak (turecky), konopa (slovensky), kонопля (rusky). V sanskrtu canna, ale pro produkty bhanga, gandža, charras (siddhi).

Dále: djoma, marihuana (Brazílie), grifa, Marijuana (Mexiko), Dagga, Dope, Kif (Afrika).

Název produktů: Al Haschisch, Anaša, ghany, Boom, Da Hola Herb, Grass, Green Gold, Habibabli, Hash, Hemp pot, Hierba Santa, Knaster, La Mona, Mary Jane, Parvati, Pot, Qunnubu, Shit, Siddhi, Skyf, Smoke, Weed.

Botanické klasifikace

Botanická klasifikace rodu konopí (někdy se uvádí v češtině výraz konopě) byla po dlouhou dobu nejasná, protože botanici řadili konopí nejprve do čeledi kopřivovitých (Urticaceae) a později do čeledi morušovníkovitých (Moraceae). Dnes se konopí obvykle zařazuje do samostatné čeledi konopovitých (Cannabaceae) spolu s chmelem (Humulus).

V minulosti, ale i dnes, je rovněž i botanická klasifikace rodu Cannabis nejednotná. Velmi často se uvádějí tři druhy, a to konopí seté - Cannabis sativa (Linné 1737), konopí indické - Cannabis indica (Lamarck 1783) a konopí plevelné - Cannabis ruderalis (Janischewsky 1924), a zatím neoficiálně čtvrtý druh Cannabis rasta (Gilmore 2005).

Tyto druhy konopí se od sebe liší vzrůstem, vlastnostmi nažek a zejména zásadními rozdíly ve struktuře dřevnatého oddenku. Od těchto druhů, resp. od prvních dvou druhů, byla vyšlechtěna řada variet.

Jiná botanická klasifikace uvádí, že rod Cannabis je pouze jeden velmi variabilní druh, tj. Cannabis sativa, se 4 poddruhy, sativa, indica, redulis a rasta.

Botanik Schultes (1975) uznává také druh vzniklý křížení Cannabis sativa a Cannabis ruderalis pod botanickým názvem X Cannabis intersita SOJAK 1960, který byl identifikován ve středoevropském regionu (Komárno, Krásné Březno). Je s podivem, že žádný botanik nepojmenoval křížence Cannabis sativa x Cannabis indica.

Všechny uvedené druhy konopí obsahují sloučeniny kannabinolu, nicméně mezi jednotlivými druhy a odrůdami jsou velké rozdíly v obsahu THC, který se pohybuje od 0,01 až 20 %.

Konopí seté (Cannabis sativa, L.)

Synonyma: Cannabis sativa sativa, Cannabis sativa ssp. sativa, Cannabis gigantea, Cannabis americana, Cannabis var. americana, Cannabis sativa var. sativa, Cannabis Lupulus. Cannabis sativa ssp. Spontanea, Cannabis chinensis, Cannabis foetens Gilib.

Konopí seté, jednoletá kulturní rostlina pocházející ze Střední Asie. Dosahuje výšky stonku od 0,8 m až 4 m (ve zvlášť výhodných podmínkách některé odrůdy přes 5 - 7 m). Při růstu tvoří 7 - 15 internodií a je více či méně větvená. Listy jsou dlouze řapíkaté s vytrvalými palisty, zpočátku vstřícně uspořádané, později nejčastěji střídavé s pilovitou čepelí tří až jedenáctičetnou.

Rostlina je dvoudomá, tj. samčí (konopí poskonné) a samičí (konopí hlavaté). U divoce rostoucího konopí je poměr samčích a samičích rostlin v poměru 1 : 1. Tento poměr se mění podle podmínek růstu až na 9 : 1. Čím více má rostlina světla, tím více je samičích rostlin a naopak. Často se vyskytují i rostliny oboupohlavní, „hermafroditi“.

Samčí rostliny, tzv. poskonné jsou méně vzrůstné a štíhlejší, mají světlejší listy a dozrávají o 4 až 6 týdnů dříve než rostliny samičí. Tyto rostliny produkují tak velké množství pylu, že opylení samičích rostlin není závislé na hmyzu.

Samičí rostliny, tzv. hlavaté, jsou statnější, více olistěné a temně zelené. Samičí rostliny jsou jak z hospodářského hlediska, tak z hlediska obsahu THC významnější. Hmotnost vyprodukovaných semen kolísá mezi 1,5 - 2,5 g/100 ks, především v závislosti na druhu a podmínkách prostředí.

Podle semene a v prvním období vegetace není možno u konopí rozeznat pohlaví. Teprve několik týdnů před zakvétáním jsou odlišnosti vidět v tom, že rostliny samčí jsou vyšší. Nevítané samčí rostliny se velmi obtížně ručně z porostu odstraňují. Ale protože tyto rostliny začínají trochu dříve kvést, je tento rozdíl pro zkušené oči lehko rozeznatelný. Kůra konopného stonku obsahuje lýkové vlákno, které patří mezi nejdelší přirozená měkká vlákna na Zemi a skládá se z celulózy a hemicelulózy. V jeho vnitřním dřevěném jádru jsou krátká vlákna pazdeří. Konopný stonek neobsahuje žádné THC. Konopné vlákno je delší, pevnější, má lepší absorpční schopnost i lepší izolační vlastnosti než vlákno z bavlny.

Hlavní kořen konopí je kolmý, kůlový. Z kořene hlavního, a především z kořenů postranních, vycházejí kořínky vlásečnicové, fyziologicky nejčinnější, které jsou pro výživu a vývoj rostliny nejdůležitější. Na půdách minerálních s nízkou hladinou spodní vody sahá kořen konopí do hloubky 2 m i více, kdežto na půdách rašelinných, při hloubce vody méně než 1 m - jen do hloubky 40 cm. Proti jiným rostlinám se nadzemní část rostliny u konopí vyvíjí rychleji než část podzemní, takže v poměru k velké hmotě nadzemních částí má poměrně slabě vyvinuté kořeny. Z toho důvodu je značně náročná na množství živin a vody v pudě. Rostlině stačí již 250 - 300 mm vodních srážek ročně, ale při zemědělském využití je potřeba 500 - 700 mm srážek.

Podle zkušeností při suchém létu narostlo konopí, které nebylo zavlažované, pouze do výšky 70 cm.

Vegetační doba je min. 100 dní s maximem růstu v červnu a červenci, kvete v srpnu. V Evropě se pěstuje na hlinitých půdách, převážně v nejteplejších oblastech. Ojediněle dochází ke zplaňování podél polí, cest a silnic.

Pro konopí seté platí, že čím kratší je vegetační doba, tím je kratší stonek a tím nižší výnos, hrubší vlákno, menší listy, květy a semena.

Rozlišují se čtyři skupiny typů:

Nejranější typy (Konopí severní) je skupina konopí s vegetační dobou 50 - 80 dní. Dosahují výšky 60 - 80 cm.

Tato skupina se dělí na odrůdy rané s nejkratším stonkem, a sibiřské s nízkým až středním stonkem, které jsou blízké odrůdám středoruským. Konopí severní je rozšířené na celém severu bývalého SSSR (Irkutsk, Čita, Karélie, Jakutsko) a částečně i ve Finsku. Dává velmi malé výnosy stonků a semen.

Středně rané typy (Konopí středoruská) je skupina konopí s vegetační dobou 90 - 120 dní. Stonky dosahují výšky 1,25 - 2 m, jsou tenké a slabě hranaté.

Je to nejrozšířenější skupina konopí na světě. Pěstuje se především v hlavních konopářských oblastech Ruska a Ukrajiny. Vzhledem k odlišným klimatickým a půdním podmínkám pěstování vyvinula se celá řada jednotlivých typů, které se blíží na jedné straně sibiřskému konopí a na druhé jižnímu konopí. Některé typy konopí středoruského, které se pěstují na východě mají bohatší úrodu semen a jiné pěstované na západě mají větší výnos vlákna. Obsah THC se pohybuje u těchto odrůd mezi 0,4 - 1 %.

Středně pozdní až pozdní typy (Konopí jižní) je skupina konopí s vegetační dobou 120 - 165 dní. Dosahují výšky 2,5 - 4 m (v tropech až 7 m).

Tato skupina konopí dává vysoký výnos jemného vlákna, ale relativně malý výnos semen oproti středoruskému konopí.

V této skupině rozlišujeme typy:

Konopí východoasijské se pěstuje na Dálném Východu, v Mandžusku, Koreji a Číně;

Konopí italské se pěstuje v severní Itálii, jižní Francii a částečně v bývalé Jugoslávii;

Konopí japonské se pěstuje v Japonsku a na Dálném východě;

Konopí americké se pěstuje v USA a v Kanadě výhradně pro vlákno;

Konopí kavkazské se pěstuje na Kavkaze;

Konopí syrské se pěstuje v Turecku, Sýrii a Palestině. V roce 1948 bylo dovezeno na Slovensko, kde se pěstovalo pro vlákno;

Z uvedených typů má nejdelší vegetaci, ale také nejdelší stonek konopí syrské a japonské. Nejnáročnější na pěstování je konopí italské a východoasijské.61

Přechodné typy (Konopí středoevropské) je skupina konopí, která byla vyšlechtěna křížením předchozích typů ze skupiny středoruských konopí a typů jižního konopí. Tyto odrůdy byly vyšlechtěny, aby se zkombinovaly výhodné vlastnosti obou typů (výnos stonků a semen) a aby měly nízký obsah THC (0,01 až do 0,2 %). Tyto vyšlechtěné odrůdy pěstované v Evropě se označují názvem „technické konopí“.

Podle půdních a klimatických podmínek dorůstají výšky 1,7 - 2,5 m (výjimečně až 3,5 m, což způsobuje problémy při sklizni). Vegetační doba při pěstování na vlákno je 90 - 120 dnů. Vegetační doba při pěstování na semeno je 120 - 150 dnů. Tyto odrůdy dávají dobrý výnos stonku, který je v průměru v Evropě kolem 7 t/ha, ale dávají i výnosy až 16 t/ha. Výnos semene se pohybuje mezi 0,4 až 1,2 t/ha. Velkým nedostatkem semen je rychlá ztráta klíčivosti - za 2 roky asi o 7 - 20 % a za 3 roky až o 35 - 40 %. Ze 725 kg stonků lze získat 100 kg konopných vláken. Při pěstění na semeno připadá z celé rostliny na semeno 10 %, něco více na kořen, stonek činí 60 % a listy 20 %.

Konopí indické (Cannabis indica, L.)

Synonyma: Cannabis sativa ssp. indica, Cannabis sativa indica, Cannabis sativa var. indica, Cannabis afganica, Cannabis macrosperma, Cannabis sativa L. var. kafiristanica.

Dvoudomá jednoletá rostlina dosahující výšky stonku 1 - 1,8 m, který je silně rozdvojen s velmi hustým olistěním a bohatým květenstvím.

Od konopí setého se liší tím, že málo vláknitý stonek se hned od spodu větví. Listy jsou řapíkaté se silnějšími palisty s pilovitou čepelí tří až sedmičetnou. Semeno je lesklé. Roste divoce v Asii, nebo se pěstuje pro pryskyřici v Indii, Afghánistánu, Iránu, Turecku, Sýrii a severní Africe. Pro Evropské zemědělství nemá hospodářský význam. Rozlišují se odrůdy: afghánistánské, čínské, íránské, marocké, turecké, uzbekistánské, tadžikistánské, pákistánské atd.

Okvětí a vrcholové olistění je surovinou pro psychotropní drogu „marihuanu" a „hašiš“. V zemích Asie se pohybuje obsah THC od 15 do 20 %.

Při růstu v našich klimatických podmínkách si zachovává svůj charakteristický kanabinoidní profil, to znamená, že při větším množství THC (1,5 % - 9 %) obsahuje málo CBD (0,04 % - 0,10 %).

Konopí plané - rumištní (Cannabis ruderalis)

Synonyma: Cannabis sativa ruderalis, Cannabis sativa ssp. ruderalis, Cannabis sativa ssp. spontanea, Cannabis sativa var. spontanea.

Dvoudomá jednoletá rostlina dosahující výšky 60 - 150 cm, poměrně málo větvená, se slabě rýhovanou lodyhou slabě vláknovitou. Listoví nemá příliš husté, ale listy jsou poměrně velké s 3 - 5 laloky. Semena jsou malá a nepravidelně tmavě mozaikovitá se zřetelnou oddělovací vrstvou tvořící masivní zduření. Tento plevelný druh bez významnějších omamných účinků je nenáročný na půdu a podnebí. Je odolný vůči chorobám a škůdcům.

Původním domovem je jihovýchodní Rusko (Povolží, Ural, Kavkaz, západní Sibiř), Afghánistán, Tádžikistán, Kazachstán, Turecko, Írán, Mongolsko, Čína a Dálný východ. Druhotně se rozšířil do střední Evropy (jižní Morava a Slovensko, kde prý babičky krmí své králíky touto rostlinou) a severovýchodní Evropy (Polsko, Litva, Estonsko). Roste i v USA a jižní Kanadě.

Legislativa k pěstování

V České republice lze legálně konopí pěstovat, ale za dodržení stanovených podmínek. Výkonem kompetencí v oblasti pěstování máku setého a konopí bylo svěřeno Celní správě ČR zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.1. 2005.

Legální pěstování konopí upravuje zákon č. 167/1998 Sb., „o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů“.

§ 2 Pojmy - Pro účely tohoto zákona se rozumí konopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík.

§ 15 Zákazy - Zakazuje se získávat konopnou pryskyřici a látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů z rostliny konopí (rod Cannabis).

§ 24 Pěstování konopí a koky - Zakazuje se

1. pěstovat druhy a odrůdy rostliny konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů,

§ 29 Ohlašovací povinnost osob pěstujících mák setý nebo konopí - Osoby pěstující mák setý nebo konopí na celkové ploše větší než 100 m2 jsou povinny předat hlášení místně příslušnému celnímu orgánu podle místa pěstování, písemně nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu10a)

a) do konce května

1. výměru pozemků, které byly v příslušném kalendářním roce oseté mákem setým nebo konopím, včetně názvu použité registrované odrůdy, 10g) čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území, 10h)

2. odhad výměry pozemků, na nichž bude pěstován mák setý nebo konopí v příštím kalendářním roce,

b) v průběhu vegetace a sklizně údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění máku setého, makoviny nebo konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy, 10g) čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území, 10h) a to nejpozději do 5 dnů před provedením jejich zneškodnění,

c) do konce prosince příslušného kalendářního roku

1. výměru pozemků, které byly oseté mákem setým nebo konopím, výměru pozemků, ze kterých byl sklizen mák setý nebo konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy, 10g) čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území, 10h)

2. množství sklizené makoviny, konopí, semene máku setého a semene konopí.

Přílohy zákona č. 167/1998 Sb.

Z uvedených paragrafů vyplývá, že lze pěstovat konopí (schválenou odrůdu) do výměry 100 m2 bez ohlášení.

Vlastnictví nebo zasílání semen konopí indického není zákonem řešeno, protože semena neobsahují THC.

Schválené odrůdy konopí v EU